Autor: Matěj Ulrich

motýlí křídla
(apolline zykmundové)
dotek vlastního prstu by
jim vzal dech
hláska zlého chtíče by zničila
jejich opatrnou pustou dlaň
čistých květenství
můžeš se snažit jak chceš
svěřit jim svá tajemství
ochránit prach v jejich očích
rozveselit ta tykadla
ale v pastelkovém pohybu
nalezneš jen prázdno
plné přání vzlétajících
nad květy emocí
můžeš se snažit jak chceš
chtít pomoct a pochopit
ale v roztěkaných třepotáních
jen prázdno plné zoufání
nalezneš

---

airplay
dej mi na chvíli část sebe
abych ulevil dlaním
které mne nadnášejí
když padám prázdnem
dej mi na chvíli část sebe
abych ulevil kusým rtům
atmosféra jim vysouší
jejich lesk od vlhkých slz
jsem ptačí peří na vzduchu
iluze svobody
zastínila skutečné výšiny
nade mnou
dej mi na chvíli část sebe
abych ulevil myšlenkám
žádná slova nevrátí
ten vítr křídlům do nebe

---

hudba za deště
hlas zvenčí mi zahrál na kytaru
několik deštných akordů
starobylého amerického jazzu
nahrál jsem si je na diktafon a pak
jen blok a tužka
akordy a melodie
text a hudba
ve svém duševním prostoru
dodal jsem si odvahu
abych jeho květné hudbě
dodal melodický hlas
dvojhlas oddělených umělců
zní nejkrásněji dohromady