Autorka: Annabeth El Shadow

Žalm (bez)mocným

Slunce halené v šarlatu
A rudý měsíc
Jako dvě krvavé oči ve tmě
Strážící ty, pro než není návratu
V bezpečí sedíc
Soudit zpětně
Lze hladce

Hory příkré jako ostří zrádce
Mezi žebra vražené
Pohřební pochod zvonů
Jež pěly
V náručí Lermontovově
A světla v oknech domů
A pouliční lampy města
Jako svíčky na hřbitově
Pro ty, co neví kde přestat
A pro ty, co už zapomněli
Že nebe není červené

---

Liška

Moc přírody zděděná
Co žilami jí proudí
V nočním plášti změněná
Odleskem matky luny
Stříbřitou břitvou soudí
Řádem vlastní koruny.

Srst na zátylku zježená
Tělo ženské, lišky maska
Pohledem pouhým rozhodne
Zda srdce jihne nebo praská
Tesákem hrdlo tvé probodne.

Měla bych být zděšená?

Cítím se zvláštně
Kdo zažili, vědí
V plamenu vášně
Smrti vstříc hledím
Ta kosou mě laská
Divoká kráska
Nemohu přijít jejího jména
Řekněte někdo, jak krotí se žena?

---

Ďábel

Únavou tělo mé zoufale křičí
Na kůži vlastní duch krev a pot slzí
Z marného kráčení v ďáblových kruzích.
Léta jsem tušila, že mě to zničí.
Co mě teď zajímá, že tě to mrzí?

Ze srdce setřásám náznaky pocitů
Snažím se utéct z té prokleté smyčky
Jak člověk co štítí
se vlastního bytí
Nemůžu najít žádného úkrytu.
Zahánět ostatní do slepé uličky -
Proč měl bys dostat byť jen špetku soucitu?

U brány pekelné hříchy se měří,
Přetvářku setři a svých slov se střez!
Okapy zvoní pod údery deště
A ty zas stojíš u mých dveří.
Co po mě sakra ještě
Chceš?