Autor: Oldřich Nohýnek
GOLEM
jsem přeplněné vrakoviště
přidejte jeden vrak ještě
napište další brak spěšně
jsem kus papíru s nečitelným písmem
jsem kus papíru zavražděný deštěm
pestrá nabídka bizarních pokrmů
všechny ale chutnají stejně
můžeme vám zbytek zabalit domů
snězte i příbor, snězte i menu
to vy jste vítězem té hlavní ceny
jsem kontejner se špinavým oblečením
jsem kominík se sazemi v obličeji
jsem komikem docela obyčejným
k smíchu sám sobě i druhým
jsem komiksem špatně nakresleným
jezte jen, co vaše hrdla ráčí
ne, aby přišlo něco na škodu
pokud se na vás někdo mračí
nepřejte mu pohodu, ale nehodu
nic víc si totiž nezaslouží
jsem odborník v oboru a v kanceláři
jsem odbojář co se týče stáří
jsem odolný vůči kdejakému tmáři
tak odolný, že nevidím mu v tváři
nic než nenávistnou záři
snězte i své příbuzné, když máte tak velký hlad
ať tak či tak, nebudou tu napořád!
vidím tu nenávist v jejich srdci
to nejsou lidi, to jsou vlci!
pojezte se navzájem
komu chutná, dostane přidáno
do dutého čela šém
aby cítil každý vjem
---
MŮJ STYL
to je můj styl a taky že už jsem docela dost pil
a vyl nebo spíš zuboženě řval jako někdo komu drtěj kost
a proto prost vší tý vomáčky nebo kaše vokolo níž se chodí
jsem poníženě žebral o ňáký ty zbytky a o někoho kdo mě doprovodí
a prosil jsem jak vyděšený dítě padající z houpací sítě
ať mě okamžitě pustěj domů že už jsem tu dlouho
a nedělaj ze mě pouhopouhou šablonu nebo ňákej archetyp
a vůbec ať mě nepřesvědčujou že má smysl přehodnotit
svoje plány když jsou moje poslední linie obrany
a brány už se přede mnou otvíraj jak konejšivá tlama tmy
s hvězdama za zuby a slepym svěžim větrem za dech
co cejtim v zádech když mám udělat jakejkoliv hlubší nádech
já tě slyšim jak poučeně mluvíš a vim že jseš výš
a ani nevíš kolikrát už jsem to tak zkoušel ti to vysvětlit
ale meteorit lítosti už dopad jinak by to byl meteor
a pohovor sám se sebou jsem absolvoval – jsem přijat
jako kandidát na to nejzanedbatelnější zrnko prachu
ale nechte strachu páč mířim vysoko do hvězdnýho almanachu
---
ZAVŘENEJ V PŘEPRAVCE
kamarád mi řek
že je málo poezie o lásce
jdi do prdele
musim nějak splnit odstavce
přivezli mě svázanýho v dodávce
než jsem se stih rozkoukat
rána do hlavy, rána do břicha
to to utíká
jásot publika
a bylo po bitce
odvezli mě svázanýho v sanitce
doktora to nezajímá
a mě vlastně taky ne
říká: máte cirhózu
a já: co říkate mýmu vohozu?
doktora to nezajímá
a mě vlastně taky ne
říká: měl jste cé em pé
a já: co říkáte mýmu bé em vé?
doktora to nezajímá
a mě vlastně taky ne
říká: máte lupus
a já: no tak kdy mi vystrojíte funus?
právníka to nezajímá
a mě vlastně taky ne
říká: pořiďte si mortis causa
a já: a na cígo bude pauza?
ale ten co leží vedle mě
lapající po dechu co pár vět
skučí mezitim jak pes
a já bych si dal mléčnej řez
já to nechápu protože
jsem dávno ztratil otěže