Autorka: Ema Lorencová

TISÍCE CHVILEK

Ve slovech jeho skrývá se takový

trochu pocit melancholie, nevím,

jak skryl ji tam, ale chtěla bych jej

obejmout. 

Táhle recituje to, co mu na srdci

leží a nikomu jinému povědět

nemůže, než-li mně a pár dalším

zlomeným duším.

Stala se z toho taková 

moje tradice, že věnuji

jeho odkazu svou pozornost.

---

NOVÁ BUDOUCNOST

Rok utekl jako ta voda,

na níž trávíme náš volný

čas během několika málo dní

příjemných společně. 

Cesty svedly nás dohromady

na jedinou trať, jediný úsek

Vltavy, jediné dva 

týdny z dvanácti měsíců. 

Vás vyberu si přede všemi

ostatními, jste mou součástí a

já nepustím vás, dokud

nenastane čas odejít věčně.

---

PŘÁNÍ PĚKNÉHO DNE

Poslední dny zdají se mi být

takové melancholicky zbarvené, jak

vzpomínám na události uběhlého

roku letošního. 

My dva se posunuli dál,

nový směr jsme nabrali,

abychom se dokázali rozhodnout o

budoucnosti a poučit snad. 

Čekal jsi snad někdy, že

bych takto vstoupila do tvého

života a změnila vše, co jsi

doposud znal, věděl?