Autorka: Alžběta Maňásková

Lesní cestičkou

procházím ranní rosou

sluncem ozářen.

---

Sedím v trávě,

dívám se nahoru,

zakláním krk.

Na obloze spolu tančí v nejrůznějších tvarech,

předhání se, chtějí být první.

Myslíš, že se znovu potkají?

Ach ano,

podívej se.

Padají hvězdy.

---

Světla svítí všemi barvami duhy,

obklopilo mě teplo,

mé nohy se snaží neopustit kluzký povrch malé podlahy,

hudební doprovod zalil mé uši

a rukama si pevně držím desky.

Jde se vystupovat.