Autor: Ema Kočová
Walk
uz to opet nezvládám..
nezvládám pocit viny, klamaní a porad
dokola mi zivot ulehuje jen
sebeposkozování..
nemám duveru k sobe natoz k lidem,
a vlastne do ted rikam si jen "kdo vlastne jsem?"
na tuhle otázku já odpoved stále nenasla,
do té krabice vse já snazim se ukrývat,
ale bohuzel já dál uz to nemuzu skrývat..
jsem unavená a ano sere me tvuj pohled kdyz kolem procházim a ty jen svmi oci
dolu zajízdís...
kazdou chvili ja obeti jsem...
vsichni mi jen rikaji, co pro me bude nejlepsi,
"ale mami posluchás me? obeti ja byla jsem. nedokázu vythnout paty z domu, ale ty jen
dokola meles o mém studiu"
moji lidi co me vzdy podrzi jsou daleko,
jenze já opēt padám hluboko.
chci zakricet "uz dost", jen by zmizela má zlost.
---
He
I think that i am a good girl...
I never sayed "I don't care about your troubles"
vady jsem te vyslechla a nikdy jsem tẽ
nezazdila,
but you still don't listen to me..
Where is the problem?
What i am doing wrong?
Myslim, ze ti dávám vice nez dost!
Maybe you're listening but you're not listening.
Where is the problem? a co delám spatne, já ptám se tẽ..
But you're still sitting and just looking to my eyes.
I want to kiss your lips but nechci ti jen tak odpustit.
And maybe now is the best time na to to vse ukoncit.
---
Strach
uz zas utikám,
nedycham, vsude se schovávám a vlastne
netusim co od zivota ocekavam..
porad jen slycham co by pro me bylo nejlepsi, ale ja vim ze tohle je opet to nejhorsi.
veskere premysleni o skole, prateli, rodine, vysnene praci a dokonce i tancovani.. copa to vzdy
nebylo jasne? tancem ja jsem
tvorena, a vzdy jsem ho chtela dale
rozsirovat, ale ted si nejsem jista nicim.. mami prosim pomoc mi a znovu ukaz mi co ja mam delat.
" jses dost velka ale ve vsem te budu vzdy podporavat" moje mati rekla.
uz to v sobe nemuzu dale drzet. moje sizy ztekaji po tvarich, ale porad se ucim... jedno ale vim..
nechci nadale skryvat moje pocity, prece na tohle nase zivoty nebyly stanoveny.
unavena a na tom dne ja znova jsem tak snad me aspon nekdo z vas chape a netape
---