Autor: Martin Hublar

Přeletěl pod oknem motýl
Je vidět snad Tvůj týl
aspoň
Když už se seče zelené hnojivo
na poli
Svítí slunce k odpoledni
a je k vidění
Tvůj týl aspoň
jen on
Tvůj týl a žluté listy z okna
Bude se zaorávat lebeda
Máš rty jako motýl

---

Spíš
Na šeptandu
ani jinak nic
ani já a ani Ty
Poklady nedáme
Vždyť být aspoň sekundu s Tebou
na šeptandu
Vždyť už víc než pravděpodobně spíš
A spíš než ústy
dýcháš nosem
snad ze strachu
abys nespolkla pavouky pomalu lezoucí
do míst kde spíš
Po bílých zdech
Vždyť také oni
možná by chtěli
být s Tebou
snad aspoň na šeptandu
Na verandě už neprší na květináče ani na popelníky
Díky

---

Bude oběd
Směješ se
na laťky v plotě svislé
Ani mě nic nenapadá
když Tě vidím jet domů nebo
někam kde Tě snad bude něco napadat
Vždyť to o sobě přece víš
že jsi skoro nenapadnutelná
A že když se směješ i laťky v plotě se
postaví svisle do latě
Bude oběd směješ se a
labutě říkají Tvoje jméno jestliže
ho znají
Bude oběd a ještě předtím se směješ

---