Autorka: Michaela Cihlářová

POŘÁD MI VOLÁŠ

zlobíš se
brečíš
že s tebou nemluvím

jako malé dítě
které nedostalo
hračku.

už se mi
to hnusí

dávno jsem přestala
poslouchat
co říkáš

tvoje materialistická láska
pro mě nemá
žádný význam.

nejsem tvoje
nejsem ničí
kdo jsem?

v metru mě pozorovala
nějaká ženská
ve starém oblečení
a pár kily navíc

věděla ona kdo jsem?
proto se tak upřeně dívala?

nebo to bylo tím
že jsem z ní nemohla
spustit oči.

zazvonil telefon
zase volaš
"Prosím?"

MOUCHA

Sedím na kraji postele
a pozoruju mouchu

"Jak mi to můžeš udělat?"

poletuje po pokoji
marně se snaží
najít cestu ven

"Přece musíš ještě něco cítit."

opakovaně naráží
do zavřených oken

"Nemohlo se to jen tak ztratit!"

je v pasti

"Miluju tě"
"Mám někoho jiného"

otevřu okno
a vysvobodím se.

SEX! UŽ MÁM VAŠI POZORNOST?

Všichni se baví jen o sexu
jako by nic jiného neexistovalo
jako by bez něho neuměli milovat.

smutný to svět
kde sex vládne.

prázdná slova naplňují
naši duši
a my se tváříme šťastně

smutný to svět
bez citů.

kde je problém?
nepostaví se mu?

to je jediné
na co se zeptají.

tupě koukám na plechovku piva
a přemýšlím nad láskou

ne nad tou jejich
plnou bezvýznamných činů
a žárlivosti

ale nad mou

cit pro který by se bohatý
vzdal všeho
chudý umřel

svobodu
která nepotřebuje chtíč

milovat tak
že nečekáte nic zpět.

to má být naše útěcha
ne sex.

přišel z kuchyně
lehl si na mě

láska to není
ale aspoň mu stojí
tak co.