Autorka: Hanka Kuželová

ZLOMENÉ SRDCE

Kudy chodím nadávám,

stýská se mi?

Jasné ne!

Kdysi jsem byl milován..

kde jsou ty dny nádherné?

Jak mohl jsem být někdy

tak slepý,

chtít pravou lásku,

dům i děti,

a věřit,

že to všechno bude-

co ještě čekám od srdce,

které je hrubé.

KONEC

Všechno to skončí,

těžce pomine.

Bojím se konce?

Bojím.

Znovu zapláčou dívky nevinné

a srdce dají dalším,novým..

kdo je zastaví,

když my ne?

Bojím se konce?

Víc a víc.

Co udělám,když přijde dřív.

Co udělám až se srdce zláme,

jak moc chci teď něco říct

a přitom-jdu brečet k mámě.

Štěstí je zkaženo strachem z konce

a zář zmizí-

 zatměno.

Co je pak dál,

když zazvoní zvonce?

Lehký pád na dno.

ANDĚLÉ V NEBI

Co by se stalo,kdybych nebyl

co by se stalo,kdybych byl v nebi.

A co bylo po nebi?

To,

co lidé nevědí.

A kdyby to znali,

měli tušení.

Kdyby je zvědavost k smrti ubila.

Vítali by je andělé nádherní

a duše by štěstí tušila.

A jak by to bylo,

pověz mi,

kdyby ty lidé všechno věděli

jak by se žilo,

andělé nádherní?

Radši by štěstí odnesli.

A jak by mohli znát

co je za mraky?

Jak smí tušit,

co v nebi chystají?

Co když jsou na zemi

už navěky

a jen jim to andělé zatají.