Autorka: Natálie Soldánová

Ahoj jmenuji se Punťa a povyprávím vám o mém životě. Začalo to tak když jsem byl malé štěně. Nacházel jsem se s bratry a sestrami ve velké stodole plné sena. Vždy když se koule vyhoupla nad modré kaňky, nám lidská bytost s krásnýma modrýma očima nosila krmení.

Mě měla nejraději, vždy mě tajně přikrmovala. Jednoho dne už nepřišla. Nevěděl jsem, co se stalo . Ale přišel někdo jiný s ještě krásnějšíma modrýma očima. Bál jsem se. Schoval jsem se pod seno, ale ta bytost mě chytila do pracek. Viděl jsem jak jí stéká voda z očí nevěděl jsem co to znamená. Ukázala na mě.

Vždy, když někdo takhle ukázal na prase už se nikdy neobjevilo. Mám takto skončit?! Ale bytost mě vzala do velké krabice. Nevěděl jsem proč mi není líto, že už nikdy neuvidím svoji rodinu, bratříčky, sestřičky a maminku. Ve velké krabici se mi nelíbilo. Házelo to se mnou a proto jsem udělal loužičku. Když krabice zastavila vyndala mě lidská bytost ven. A uviděl jsem ještě vetší krabici. A vedle krabice byl můj domeček. Vlezl jsem dovnitř. Byla tam deka a polštář a bylo mi krásně.

Bytost si se mnou ráda hrála. S míčkem, klackem, dekou, hadrem. Neustále mi říkala nějaké příkazy: Jako například sedni, lehni, aport, zůstaň atd. Pochopil jsem, že když je udělám dobře dostanu pamlsek. Můj život byl nádherný. Až do té doby než se v mé rodině objevil někdo další.

Bylo to malé štěně. Už si mě nevšímali. Ale co jsem provedl?! Nic jsem nerozkousal, nedělal loužičky. Už žádné míčky, klacky, hadry. Jednoho dne se ke mně zase chovali jako předtím. Hráli si, mohl jsem si rozkousat co se mi zachtělo.

Druhý den mě moje bytost vzala do té krabice. Když mě vytáhla ven položila mě na cestu. Z očí jí zase tekla voda. Najednou krabice odjela a já tam zůstal sám. Neměl jsem domov, jídlo, hračky a svojí bytost.

Po pár dnech plných utrpení mě někdo našel. Další bytost. Měl jsem zase domov. Bylo to jako předtím. Už jsem ale neměl náladu na hraní. Každý den jsem byl slabý. Bytost si pro mě přišla. Vzala mě do krabice a odvezla mě k další lidské bytosti. Ta zvláštní bytost vzala nějaký ostrý předmět. Poslední co jsem zahlédl byla voda, která tekla z očí mojí bytosti. Vím jen to, že už mě nikdy nic nebolelo.