Autorka: Denisa Věcková

VINÁRNA

Pozval jsi mě do vinárny, 

tak jsem souhlasila.

Viděla jsem jenom tvé tmavě hnědé oči

. . .    A nechtěl jsi mě sbalit na romanťárny!

Líbal jsi mne na čelo, či ústa? 

Už nevím, zaslechla jsem jen krátký vzdech(Ach..)

a v ústech jsi měl pár milých vět. 

NA DOSAH SAMOTY

Ty jemné vrásky kolem tvých očí, 

já namaluju si na zeď tuží, 

abych tě stále měla blíž, 

než jen můžeš být. 

V prázdnotě a samotě, 

(nemluvím tu o odvaze)

po splynutí duší našich

toužím každým dnem čím dál víc.

To už ale dávno víš. 

DOPIS

Na prázdný papír

chci ti zanechat

pár láskyplných vřav.

Je tak těžké naučit se s tebou žít,

natož pak po tvém boku!

Avšak opustit tě, 

jen tak lehce, 

nedovedu. 

Bok po boku?

S žalostným vzlykem

a s pustotou na dlani

(jedu do Prahy)

oddávám se svému pokání, 

prý za ty rány smrtelné. 

Můžeš za to ty? 

Od lásky včerejší, 

jsem zas o den moudřejší,

proto už nevěřím, 

té tvé lži. 

Kdo

jsi?

Kde 

Už nejsi. 

Byl jsi včerejší.