Autor: Rostislav Pavelec

ROČNÍ OBDOBÍ

Mravenčí cestička v houští trávy,

v nebesích hvězdy slunečním paprskem plály.

Okvětní lístek kymácející se do rytmu větru,

div se – utrhl se – zabloudil v rovu jeho světu.

Větve těsně padající bolestně na zem,

květům zbyli lístky pro pláč jen.

Včela hledá svůj zralý květ,

který nedýchal pro tento svět.

Tráva podléhá večernímu spánku,

šeptá si: „Zpívej mi můj skřivánku.“

Měsíc vylézá na noční oblohu,

ozařuje Venuši – nejjasnější hvězdu.

Letní potůček bublající po kameních,

s napadlým deštěm proud začíná.

Víry se zobrazují na okraji stráních,

pod leknínem se rybka schovává.

Muška zlatá polétává nad potokem,

prohlíží se ve vodním zrcadle.

Rákosí hýbající se společně s větrem,

- stává se ptačím i zvířecím domovem.

Zelené žabince se vznáší nad hladinou,

mloci, čolci a ještěrky se na Slunci vyhřívají.

Čápi plachtí v nebesích a k zemi si to plynou,

dlouhé letní noci teď nastávají.

Barvy – barvy jsou všude kol nás,

barvy duhy i barvy listí na podzim.

Barvy hrají barevnou melodii pro nás i vás,

o tom šest měsíců dlouhých sním.

Podzimní dech jemně fouká a drncá do listí,

vlasy stromů se utrhli a s dechem odlétají.

Nebesa, stromy i zvířata se na zimu připravují,

čápi a vlaštovky odlétají, havrani a vrány přilétají.

Podzim – nejromantičtější období v roce,

déšť s ním přichází a s ním i první mrazíky.

Podzim – ten dá čas naší lásce,

pod padajícím barevným listím ji zahltíme polibky.

Zima – obloha – mráz,

hvězdy ty na obloze neschováš.

Štiplavým svitem rozzařuji nebesa,

v dáli obrys vidím vodního plesa.

Hvězdy milimetry od sebe vzdálené,

Měsícem jsou na noční pouti doprovázené.

Krása na to pohledět z rozpáleného sněhu,

chce to k hvězdám zimní něhu.

Zima krásná – líbezně mrazivá,

zmrzlé vločky – jedna za druhou padá.

Dopadají tiše ve večerní krajině,

ztrácejí se s vločkou jinou ve sněhové peřině.

JSI JAKO…

Jsi jako křišťálová studánka ve stínu kapradin.

Jsi jako letní vánek, který ochladí.

Jsi jako poupátko, které se rozvine v překrásnou růží.

Jsi jako růže, která svou barvou pohladí.

Jsi jako sněženka, která se na jaře probouzí.

Jsi jako Slunce, které se každým dnem rozzáří.

Jsi jako plamínek ohně, který spálí.

Jsi jako voda, který plamínek uhasí.

Jsi jako vítr, který se stále mění.

Jsi jako mrak, který se s větrem předhání.

Jsi jako Měsíc, který den končí.

Jsi jako ráno, které je pokaždé s tebou hezčí.

DNEŠNÍ NOC

Dnešní noc je krásná,

Měsíc rozsévá spoustu hvězdiček,

pořád myslím na Tebe,

posílám spoustu hubiček.

Přeji Ti krásnou dobrou noc

a jemné pohlazení,

mnohem krásnější ranní probuzení.

Slunce rozdává spoustu radůstek,

pořád myslím na Tebe,

posílám i krásný ranní polibek.

Přeji Ti hezké dobré ráno.