Autorka: Kristýna Mendlová
V MLZE
Lesem bloudí temný anděl
stromy halí mlha,
hledá tu,
jež v koutě noci
mrtvolně se chvěla.
Její duše,
prázdno chlad,
smutek vrhá stín.
nahé tělo,
šrámy,
mráz,
zkrvavený sníh.
Našel ji,
krev,
zkřehlé tělo,
plné drsných ran,
nechtěla zde dále žíti
ani další z rán.
Lesem bloudí temný anděl,
stromy halíc mlha,
osamocen v koutě lesa,
kde mrtvola se skvěla.
Tak ztratil tu,
jež dlouho hledal,
smysl svého bytí.
Tak ztratil to,
jež k smrti vede
ztratil důvod k žití.
Lesem bloudil temný anděl,
stromy halila mlha,
ztratil lásku
a v jeho srdci
jen smutná píseň zněla.
Cítil se tak osamocen,
bez důvodu k žití,
pod stromem,
dvě mrtvá těla,
se zkrvavenou lící.
Lesem,
každý tak osamocen
kráčí a kolem mlha,
ve sněhu,
kde krev se třpytí
leží dvě mrtvá těla.
MOŽNÁ
Možná čekáme v přístavu iluzí,
čekáme na loď ze snů,
s níž představy snů našich ožijí
a konečně najdeme cestu.
Možná hledáme smysl života,
tam kde nemá to skutečnou cenu,
přitom on stojí stále vedle nás
ale každý ho přehlíží v hněvu.
Možná hledáme překážky bez zábran,
hledáme chyby kde nejsou,
jenom čekáme v životě na zázrak
ale zázraky,
řekni:
,,Kde jsou?“
NEVZDÁVEJ TO
Temná je propast,
v myšlenkách mých,
jak černá propast
se zvětšuje víc.
S každou tvou zradou,
co uvnitř mě bolí,
všechen stesk,
bolest,
strach,
ukrývám uvnitř.
Pod maskou přetvářky,
na dně vých sil,
jen žiletka v úzkosti
je přítelem mým.
Nechci se zabít
- i když, proč žít?
Snažím si ulevit,
chci dýchat a žít.
Toužím jen přemoci,
ten pocit bezmoci,
s žiletkou v ruce
už není mi pomoci.
Do kůže zajíždím,
stačí pár řezů,
v každém tom říznutí
je trochu jedu.
Ten pocit úlevy,
neumím popsat,
pak výčitky svědomí:
,,Jsi blázen?! Už přestaň!"
Na malou chviličku,
cítím se líp,
zítra však s žiletkou,
chtít v koutě se skrýt.
Dnes je to naposled,
říkám si denně,
avšak vždy se smutkem
vrátím se věrně.
Je to zlý, bludný kruh,
kolotoč krve,
se strachem,
s bezmocí
válčit mi nejde.
Jak říct si o pomoc,
jak vykřičet přání?
Své temné tajemství
přísně si chráním.
Jak říct,
že chci pomoc,
i když ji odmítám?
Jak jen s tím přestat
a problém svůj neskrývat?