Autorka: Natálie Moláčková

TVOJE VOLBA

Život zvol si rozkvetlý či holý,

pokaždé v něm hraješ hlavní roli

tolik žánrů na výběr tu máš,

tragédii s komedií střídáváš

Kovbojka se v historii časem mění,

exotiku rád máš, možná více erotické chvění

Zlehka nebo ztuha

Běžíš, chvíli jdeš.

Oponu tu jednou stejně zatáhneš…

ŽEBRÁK

Sedí žebrák na ulici

a hledí smuten, tiše do davu

u nohou pár dobáků

a v rukou svoji píšťalku

Lehce je oděn,

už ruce má chladné,

ale nepřestává věřit snům

Jednoho dne přec pomoc přijde!

On modlí se k andělům.

Všude vítaj imigranty,

jim práce však nevoní

Uvolní na ně miliardy,

ale žebráci a nemocní

svou poslední píseň zpívají

Pomoci se mu nedostane

peníze ani nečeká

Slepých lidí je stále více

a on se jen bojí, co bude dál!

ZASLEPENÁ SPOLEČNOST

Kolik nevinných ještě padne,

než se změní svět?

Růže suchem vadne,

neporoste už ani květ.

Dnes a denně se

na světě vedou 

nesmyslné války

prosycené květy smrti.

Nalezne vrah odpuštění u Boha?

Proč vraždíme vlastní druh

a ostatní jen slepě civí?

Smrtelný je tenhle kruh,

je nám nebezpečím a stále sílí.

Kam to jen směřujeme?

Znásilnil dítě a snad

se i diví proč dostal „tři roky“.

Společnost je „překvapená“,

jak můžeme žít mezi takovými cvoky.

Snažím se řídit správným směrem,

neuklouznout, neovládnout se příliš

svým hněvem, i když doba je zlá.

Však vstávám teď z postele, dívám

se ven a pozoruji vrány, jak letí pryč.

V tu chvíli napadá mě jedno snad i troufalé přání,

chtěla bych jednou z nich být …