Autorka: Magdalena Suchánková

LÁSKA

Láska, ta pomíjivá paní

byla námětem spousty psaní.

Mnozí nemají ani zdání, 

jak moc tě občas raní.

Láska, ta pomíjivá paní

mnohdy nedává ti spaní,

všemu přemýšlení brání,

když máš svoje srdce v dlani.

Láska, ta pomíjivá paní

smutek je její velkou daní.

Každý se jí hluboce klaní,

neboť se bojí odmítání.

OPTIMISTICKÁ

Padám a nevím kam

lesem břízovým,

oči mám dokořán,

stejně nic nevidím.

Padám a nevím kam,

už se nebráním,

stále hloub se propadám,

až dopadnu, třeba se probudím.

Nářek je zbytečný,

nikdo ho neslyší.

Byl jsi prý statečný?

-leda tak ve skrýši.

Padáš a nevíš kdy, 

skončí tvá trápení.

Padáš dolů celé dny

a až dopadneš? Nic se nezmění.

ŽIVOTE...

Živote uspěchaný

zas běžíš v dál,

osudem podepsaný

už nejsi svůj král.

Mnoho jsi zažil

schytal pár ran,

kdo si Tě vážil,

nezůstal sám.

Zastav na chvíli

vychutnej čas,

až budeš v cíli

nebudeš v nás.