Autor: Matěj Vaněk

AŽ NASTANE PODZIM

V krásný den našeho života

Rozestoupila se obloha

Sluneční paprsky tančily na louce

Kde koukala jsi na ně lehounce

Viděla jsi vždy jen to krásné

To já byl ten hlupák

A psal básně

Básně, které měly změnit svět

Jak může ale pomoci pár vět?

Ve světle nových začátků

Koupím ti pár hebkých šátků

Abych tě do nich mohl zamotat

A tebe celý svůj život milovat

Až nastane podzim

Utečeme daleko

Tak daleko jak jen budem moci

Tam, kde všechno začíná

A jednou zase skončí

PŘICHÁZÍ KONEC

Daleko na konci světa

Je napsaná tajemná věta

Mluví o smutku a utrpení

Kde není život, ale zapomnění                                         

Daleko v hlubině oceánu

Kde plavou rybky z porcelánu

Sobě si tiše šeptají

Že lidé naději už nemají

Daleko v temném lese

Kde studený vítr se nese

Hvízdá o srdcích všech lidí

Které každý den se smutkem vidí

Daleko v nekonečném vesmíru

Kde ztracené duše sní o míru

Hledají naději změnit svět

Uvězněný jako nerozpustitelný led

Daleko na začátku života

Byla jen prázdná samota

Rostla jako jarní květ

A tak vznikl ten náš svět

ZTRACENÉ SRDCE

Ve tmě, kde padaly hvězdy

Stála si neklidně

Ruce se ti třásly

Klesala si k hlubině

Ztratili jsme svá srdce

Zničení a zrazení

Padáme do temných hlubin

Až tě najdu a osvobodím

Slibuji, že už tě nikdy neopustím

Srdce, které jsme ztratili

Jsme svou lásku zase spatřili

Dýchej, moje lásko

Už zítra změníme svět