Autorka: Tereza Hebká

Všude voda. Voda a já nad ní letím. Avšak vzduch je jako moučná kaše. Mravenci se rozprchávají. Nevím, kam mají namířeno. Rudý slon s nádechem do modra sedí dole a pozoruje, jak mravenec vedle něho utíká a nechce tu vodu potkat. Nepovedlo se. Voda jako ve zpomaleném filmu se vlévá všude, kam oko dohlédne. Rudý slon vstává, rovná pomačkanou deku, jež měl pod sebou. Voda ji však jako ve zpomaleném filmu odnáší daleko od něho a putuje spolu s mravencema, které voda sebrala. Slon vyráží za ní. Zakopává a padá do vody. Nemá rád vodu. Nemá rád mravence. Nemá rád tu vázu na deštníky, jež se rozbila na tisíc kousků. Je tu však ještě jedna váza. Váza od lízátek pocházející z mateřské školy za rohem. Do té se slon chce před vodou schovat. Přeju mu to, ale budu u ní první a nepustím ho tam. Slon je po pravdě slonice. Schizofrenní slonice se sklonem k agresivitě. Slonice je právě ve stavu, kdy si myslí, že je mravenec. Do tý vázy jí nepustím. Nemůžu. Jednu už rozbila. Tu na deštníky, co je právě na tisíc kousků. Je mě málo, ale vydám za tisíc. Je mě málo, ale tu vázu zachráním. A slona zlikviduju. Jak je krásný! Zeď je však vysoká. Já ji přeletím, ale slon ji neobejde. Je nekonečná. Musí ji podhrabat. Slon vyčkává pod zdí. Nehne se z místa. Nemá rád vodu. Ta mu to však odpouští a v jeho úkolu mu pomůže. Voda podhrabává zeď a tím překonává překážku. Teď už jsme tři soupeři. Já, slon a voda. Vázu mám na dohled. Musím u ní být první. Nechci další oběť! Ale vodu zlikviduju. Jak je krásná! Vázu mám nadosah. Musím jí chytit pod krkem a praštit s ní o zem. Chytám vázu. Ve chvíli, kdy se v mých rukou blíží k zemi, slon do ní společně s vodou skáče. Tři mouchy jednou ranou. Střepy létají všude kolem. Jeden menší mám v oku. Na rukou mám rudou krev s nádechem do modra. Jak je krásná! Není tam dlouho. Na chvíli se zdrží, ale pak už musí jít dál. Vystřídá ji voda. Čistá a zároveň lživá. Odnáší krev, ale sama zůstává. Přetrvá dlouho, dokud si neusmyslí, že je potřeba jinde. Je jí dostatek, ale vydá jen na tisíc. Je jí dostatek, ale tu vázu nezachránila. Zachránila mě. Jsem čistá a zároveň lživá. Jsem si jistá a zároveň živá. Lživost vezmu a schovám do kapsy. Jsem si jistá, že jsem čistá. Jsem živost sama. Nebo snad lživost sama?