Autorka: Daniela Kucová

Ty tomu ale nemůžeš rozumět mami.

Tady můžu křičet jak chci.

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!

Lidé se liší. Jeden od druhého. A někteří se nehodí mezi ostatní.

Jsou příliš citliví. Možná až moc přemýšlí. Možná se bojí.

Moje třídní tomu taky nerozumí, ta rozumí jen počtům. Ach, jak by mohla vědět. 

Nepotřebuju umět počítat nerovnice, stačí mi rovnice. Je to druhá zatáčka za závorou, mezi mladými duby, pod nejvyšší skalou. Rovná se to přesně pět kroků tam a pět zpět. Když víš, kde máš hledat.

Žiju v jiném světě, žiju v červánkách. Umím létat, i když to by ti přišlo jako bláznovství. Mluvím se zvířaty, přežiju dlouhé měsíce sama v divočině, bojovala jsem s medvědem, zkrotila jsem draka.

Slyšela jsem, že jsem lhářka. Přísahám, že mluvím pravdu. Všechno jsem viděla v mojí hlavě.

Slyšela jsem, že některým lidem nechutnají. Prý jsou příliš kyselé, a dřevění ti po nich pusa. Co když je ale kyselé chutné a zdřevěnělé dobré? 

Nechápou to moje kamarádky. Ty jim aspoň říkáš „tvoje kamarádky“.

Ale nepotřebuju je. Mám schovaný poklad. Zakopaný v truhličce, kterou jsi mi dala k jedenáctým narozeninám. Kdybys věděla na co ji použiju, rozmlátíš mi ji o hlavu, ale teď už nemůžeš. Na tohle místo jsi dávno zapomněla. 

Ale slibuju ti, že je šťastná. V mokré hlíně, přikrytá špičatými, drobnými lístky. Voní po podzimu.

I kdybys mi nařezala, že bych modřiny nemohla schovávat. Neprozradím ti, kde je. Mám v ní schovaný ráj. Dvě propisky, navlhlé papíry a zežloutlé květy z jara. Mám tu schované něco, co by sis přála, ale už dávno ti to nepatří. Svoje srdce.

A tady schovám i tohle psaní. Ty ho nesmíš vidět. Máš mě ráda, když nedělám hlouposti a tak slibuju: nebudu je dělat. 

Jestli budu nosit dobré známky? Budu se snažit, věř mi.

Začnu přemýšlet o svojí budoucnosti? Mám promyšlené vše do posledního detailu.

Přestanu se šklebit? Ach, to bude těžké.

Ale udělám to, protože ty to tak chceš. Jsem tvoje dítě, budu se chovat jak jsi mě vychovala. Budu lhát, budu podvádět, budu se přetvařovat.

Pravdu si nechám pro sebe. Budu ji vyprávět tam kde mě poslouchají.

V úkrytu z ostružiní.