Autor: Mit Velog

Ježíš v absťáku 

Za celý život mezi lidmi, jenž věru delší je než běžně známo, 

jsem viděl velmi mnoho příhod. 

No ale zkus to všechno v sobě za tu dobu srovnat, 

svatý-nesvatý.,

Když všichni stále modlí se a čekají 

kdy spasí svět tvůj slavný druhý příchod

A tebe včera našli v parku sjetýho 

už asi popátý. 

---

Montáž 

Osiřelé snímky putující tmou, 

                          Za hlavou zasvítí

                Z čiré nedbalosti. 

  Prokázat skutečnost 

                                      Nestálých převratů 

           Existenciální moci. 

---

První bohův monolog

Leč.. stálo za to, 

Nevinnou odchylkou 

V objetí hravé návaznosti činu a myšlenky 

Vymodelovat svět 

Do esteticky křivých sfér? 

Syrová něha nadpřirozených krás

Jakoby fragment skutečnosti…

Přec celistvost je marná snaha zapomenout,

Svatost metaforou pohrdání vlastní svébytností 

A na desítky textů sepsaných ti nepomůže 

Rovnost. 

I ztráta neznamená víc než 

Malichernost vědomělé cti,

Nezbývá než čekat, až chod světa 

ze země sprovodí vlastní nevinnost, 

. 

Však vědomý si být, 

A prodírat se 

Nijakostí! 

Pod plavou výstrahou temné derivace

Člověka proměnit ve víru.  

jak lodě v přístavu, 

Co zapomněly zakotvit. 

Bílá skvrna na mramorové desce. 

Přející si být 

Uchem jehly 

zavlečeným 

Do útrob velbloudího chřtánu,

Ať poloprázdná sklenice 

Už neteskne. 

Otiskem bot polomrtvých přízraků 

se prohýbá podstata 

vědění. 

Nad naší myslí se vznáší

Skleněná oblaka.. 

Vánoce, tichý klid…

Fénixův popel 

a holubí trus..

---