Autorka: Anna Krajčírová
ANDĚL
Křídla jí orvali,
plakat ji nechali,
v koutě samotnou,
dívenku bezbrannou.
Na kraji útesu zůstala stát,
jediný krok, a pak volný pád.
PAC A PUSU
Chtěl bych vidět stokrát slunce zapadat
a ještě jednou listí opadat.
Chtěl bych vidět hvězdy, jak hoří
a poznat všech sedm moří.
Chci poslouchat ptáky pět
a za den projít celý svět.
Chci v perutích cítit vítr vát
a jména všech planet toužím znát.
Knihu života skvostně zakončit
a z útesu třeba seskočit.
Pak vznést se nad mraky do výšek,
jak zůstat tu? To je oříšek.
Nemohu s tebou dál tu být,
pac a pusu, musím jít.
PTÁČEK
Jsem malý ptáček v kleci vězněný,
kterému letky někdo zkrátil.
Den za dnem jde a nic se nemění...
asi jsem něco ztratil.
A tak to hledám, cpu hlavu mezi mříže,
nikdo mě necháme, jen na mě civí.
Mám přeci vše, co chci, vodu i zrnka rýže,
přesto mi něco chybí...