Autorka: Ema Lorencová

Chci, abys věděl

Celý večer lámu si

hlavu, co s námi

bude, co stane se 

v době nejbližší.

Jednou zas sladíme

svůj dech, tlukot

srdce nevynechá

žádný náš tep.

Snažíš se mě

uklidnit, dát mi

naději, snažíš se

věřit, že tohle 

není naposledy…

---

Kniha s červeným přebalem

Chtěla bych si

vzpomenout na ten

den, když poznali

jsme se.

Pár týdnů uplynulo 

již – možná rok

to je – co naše cesty

navždy se spojily.

Čekám na tebe 

každým dnem, jsem

trpělivá, ač trpím

celé hodiny.

---

Inkoust na mých rukou

Až zem rozhodne

se uložit ke spánku,

bělavá přikrývka

ji přikryje pomalu.

To možná nastane 

náš čas – my zas

o rok starší, jeden 

druhého vítat budem.

Nebe rozsype na nás

malé bílé konfety,

které na první dotyk

studí, ale člověk

zvykne si jak na lásku.