Autor: Jaro Tomek
JDU POZDĚ
Jdu pozdě
mám děravé boty
možná i věk
Batoh a
kapky potu na čele
Tu tíhu
odhodil jsem nesměle
Běh a tlak
Doufat že
neujel mi vlak
Jdu pozdě
odjel i s Tebou
NADMĚRNÝ UŽIVATEL DROG
Hledá svou
ránu prvou
nad kterou
denně bdí
Ještě jednou
jí ocení
Hlava posedlá
zvrácená
životem
ztracená
co bolest dává
První dobrou
znovu nenajde
Za první dobrou
příliš dlouho jde
První dobrou
kuličku duhovou
v mechu a lesním kapradí
dávno ztracenou
Týno
koukám už tak dlouho
že všechno listí
dávno zežloutlo
Dájo
tak dlouho to chci říct
že polívku co jsem jedl
už třikrát odnesli
Moniko
dát ti to chci fakt dlouho
že všechno to žlutý listí
je už dlouho dole
Kájo
tak dlouho ti to chci ukázat
že se rozpad i ten svět
na kterém jsme spolu žili
Lucie počkej
já už jdu
říct – dát – ukázat
Jdu teď hned