Autor: Dominik Kraft

Kniha smutněla na obrubníku a sledovala míhající se auta. Již vše vypověděla. Posilněna panákem reality rozhlédla se, a když nic nejelo, skočila do olejové duhy, jež proplouvala žilami našeho města.
Barva čpěla a svoboda se vyzvracela v tramvaji číslo 55. Člověk, kterého jsem znal, ale ztratil, poznamenal, šed kolem: „Chce to ředidlo, zkus začít od znovu,“ pak zmizel za pouliční lampou a opět jsem jej spatřil až dnes. Auta, jež projela, byla už ale dávno v nedohlednu.
Mlha pozřela všechny vzpomínky a naostřila jimi Kainovu čepel.
Ve vlaku mne ze sna probudilo padající síto. Rozplynulo se těsně před tím, než jsem jej stačil zachytit.
Je to zbytečné.