Autorka: Tereza Šnajdrová

Machinací král

Léto a noci se prodlužují
Na mne se lepí vzduch teplý.
Tvé falešné řeči mi to ulehčují,
Kdy i tvůj sentiment je jen lehký.

Tvé řeči se lepí jako med,
Kdy neodpovídají touze.
Kéž bych to viděla hned
A můj život by byl bez nepříjemností a nouze.

Tiché mlčení a krutý trest si mi dal,
Já se ale z pavučiny lží vymaním.
Jsi přeci ten machinací král,
Já ale o takovou lásku nestojím.

Den (ne)vítězství

(Napsáno 8. května 2025)

Květy ze stromů již odnesl vítr,
Všude je plno hluku.
Ztrácíš se v tom městském ruchu,
Jako kdyby se měl čas zastavit.

Dnes je ten významný den,
Den, kdy peklo skončilo.
Ačkoliv jen na chvíli –
Hodně duší to soužilo.

Květy ze stromů již odnesl vítr,
Čas plyne a svět se stále točí dál.
Tak pamatuj na ty doby,
Protože se k nim vracíme,
V změti hrůzy se ztrácíme.

Návrat do nové doby

(Napsáno těsně před volbami 2025)

Strachem se mé srdce jímá,
Když mračna se stahují.
Uvědomělý to vnímá,
Že oprátky se vázají.

Podzimní chlad se přikrádá a mrazí,
Kdy společnost se bouří.
Nová doba nás na kolena srazí.
Děsy (hlavně ty z Východu) lačně krouží.

Budoucnost se v minulost obrací,
Kdy na lámání chleba dochází.
Přítomnost se v minulost navrací
Kdy se ženeme do náručí zkázy.

Vzpomínej na tu dobu v dobrém,
Protože poslední volné minuty ubíhají.
Vzpomínej na to v dobrém,
Protože se osudové zvraty rozhýbají.