Autor: Anna Literová

TATÍČEK FREUD

Připadá mi vskutku smutné

Že když ženy mají problém

Řekne se o nich, že mají problémy s tatínkem

Ale prosím vás – to přeci není nutné

Každý pokazí se po svém

Nemusíme chodit za rodiči s prosíkem

A ne vždycky je to jejich vina

(teda, většinou jo, ale to je jiná)

Ale zkuste si mít dceru/syna

Bez chyb vychovávat je fakt dřina

Navíc, když jsou ještě sami uvnitř dětmi.

--- 

NEPOCHOPITELNÉ NEPOCHOPENÍ

Koho láska bolí – nepochopil lásku

Láska není o vlastnění, o závazku

Je to čistě pocitový, čistě čistý

V chaosu se ztrácet, věci nemít jistý

A až časem zjišťovat, co se s tím dá dělat

Ale hloupé lidi asi vážně nejde vzdělat

Láska přeci není utrpení

A kdo trpí, trpí z nepochopení

Copak lidi nechápou, že mít někoho rád neznamená „mít“

Stačí existovat vedle sebe, prostě být

Užívat si, že dejcháme stejnej vzduch, ve stejný době

Že naše jádro kvete pocitem, co stojí sám o sobě

A těch, co tohle nechápou, je mi od srdíčka líto

Jak těžký musí býti platit lásce mýto

Navíc – s tou dnešní inflací – se nejspíš nikdy nedoplatí

---

Bé Há Béčka

Nedávno jsme usínali na vavřínech

A jeden stařík, co šel zrovna kolem

Podíval se na nás a pak řek:

„Vy mladí, jste blbí, hloupí, bláhoví!“

Zarazilo mě to – sice žiju ve snech

A spoustu okamžiků

                    Trávím honem lelků

V uších doznívá tvůj vzdech

Ach ne, my jsme asi vážně

                    „Blbí, hloupí, bláhoví.“

Ach ne, to je ale pech!

Na čelo nechám si vytetovat strohé

„Bláhová“

Aby každý věděl, do čeho jde

Aby každý věděl, že jsem prostě

                    „Blbá, hloupá, bláhová.“

Ach, to je tak krásně prosté

A vážně moc se mi to podobá

---