Báseň - díla

Přihlášení

Registrujte se

Autor: Marie Šantrochová

SPÁNEK

Noci bez spánku,

Noci plné přemýšlení,

Myšlenky bez zámku,

Tělo čekající probuzení.

Neutichající ulice, řev alarmu a schizofrenika.

Já přemýšlím nad tím, jak freon narušuje ozonovou vrstvu,

Co všechno děláme špatně,

Proč naše planeta skomírá.

 

Nechceš to se mnou probrat u vína?

Lampičku zhasínám a jdu SPÁT.

---

TÁTOVI

Milý tati,

 

Chci ti říci mnoho věcí, jež hlavou se mi honí,

Chci ti říci, že nezáleží na tom, co říkají oni,

Chci ti říci, že život není jen o ní.

 

O té zpropadené závislosti,

Která ti na krku visí už 29 let,

Chci s tebou mluvit o problémech jež trápí celý svět,

I o těch, co trápí jen tebe.

Stejně tak Ti chci přiblížit svět svůj,

Svůj niterný svět, který je těžké pochopit,

Snažím se ho uchopit do svých rukou,

Ale tvá pomoc a pohled mi chybí.

Moc.

Vyšší moc, která za tím vším nejspíš stojí,

Nějaký vyšší důvod toho, proč tu nejsi,

Proč jsi za sebou nenechal nic,

Leda ty dluhy.

 

Mně po tobě zbyl akorát důlek v bradě a tvůj hrnek na čaj.

A ostatně jsem tu JÁ.

Bez tebe už pět let.

---

VLNY

Vlní se rozvolnění,

Rozvolněny ve vlnách,

Vlny něžností a pochybností,

Vlny budoucnosti visí ve hvězdách,

Hvězdáři o práci nepřišli, hledají zbloudilé hvězdy.

Zbloudilosti točící se v kruzích bludných,

V nekonečných spirálách, kroutících se do výše Kramářovy vily,

Jejíž obyvatelé propadají do hlubin,

Zodpovědnost postupně dohánějící nezodpovědné,

Kteří se nakonec zodpovídat u Boha budou.