Autor: Hana Holatová
SLZA
Slza na tváři stéká ti jemně
pomalu maluje po tvé kůži
Nebo je to jenom kapka deště
Kapky všude kolem nás
Upíráš na mě ty dětské oči
Trucovitě stojíš
a nechceš poslouchat
Je to jenom kapka deště
Kapky všude kolem nás
Protože ty přece nepláčeš
Už víš
že to na mě neplatí
Ty dětský oči
Uplakaný
Jsme jako zrcadlo
já a ty
Viděla jsem slzu
ale nebyla tvá
Protože ty přece nepláčeš
Plakala jsem já
MED
Mažeš jí med kolem pusy
hry ti vždy velmi šly
Trháš svou oběť na kusy
a ona hltá každé tvé slovo
Přitom oči přivírá si
Dívá se na tebe jako na boha
plníš prostor kolem ní
A ona si med z rtů olizuje
Jsi v extázi spolu s ní
Jsi pro ni realita
budoucnost i sen
Zná už pouze svět s tebou
A bez sebe
Každá hra jednou skončí
A ty neznajíc poražení
směješ se nad svou obětí
Hledáš nové uchvácení
A oběť roztrhanou na kusy
vymažeš z paměti
Med s krví se sloučí
VRCHOL
Stojím sama pod kopcem
Padají vločky
všude je sníh
A já se rozhoduju rychle
dokud se opět neztratím
Kráčím nahoru i když nevím
co přesně na vrcholu je
Ale musela jsem se rozhodnut hned
Protože pokud bych se zastavila
už bych nikdy nevkročila vpřed
Utíkám a bořím se
do hlubokého sněhu
A země mokrá je mým nepřítelem
Pomáhám si rukama a pomalu chřadnu
Mráz mě stíhá
A za nehty jen lepkavá špína
Jediným pohledem dávám sbohem
tomu světu pode mnou
A země mokrá je mým nepřítelem
Mělce dýchám
A na vrcholu padnu