Báseň - díla

Přihlášení

Registrujte se

0 1 (Počet hlasů: 0)

Autor: Šimon Kinc

PROBUZENÍ

zraněný jitřní touhou
s ulpívající radostí
bezútěšné nevědomosti
- probuzení
a rychlé nožky
rudohlavého ptáka
vybíhají pryč ze zahrady
Ráje v podzámčí

čarovné proutky mé duše
chtějí růst, není vody
a po probuzení
padají, vhozeny
společně se všemi
odpady továrních výrobků
ve velkou bezejmennou řeku
zapomnění


ÚSTA KOVADLINY

ústa kovadliny
místa vzteku viny,
místa hříchu sytá
krev bude prolita
kovadliny ústa
železa chuť hustá
kladivem se bije
železo nehnije
hnijí prostí lidé,
války slunce vyjde
sami vytváříme
jedy, co pak sníme
nevykřikne více,
ona; pouze svíce,
svíce v nočním chladu,
v zemřelých tom sadu,
zuby jsme vybili,
v ústech kovadliny,
otcové co zbyli
- pláč nad mrtvými syny


PŘIŠEL K NÁM ANDĚL

tichem něžně potrhané mráčky,
voní jak vánoční večeře,
rozplynou se jak dětí plačky,
host-anděl klepe na dveře,

v měsíčním chladu a v nitru dýmů,
co poprvé čistě z komínů se valí,
přišel k nám, děti, anděl dnes na hostinu,
přišel on z převeliké dáli

z dáli, kde bolest nebolí,
kde únava se nepotácí,
z dáli bez hor a údolí,
z dáli, kde smrt sama vykrvácí

to věčné štěstí je teď tu a s námi,
nají se, pobude malou chvíli
to proto, až zůstaneme sami,
bychom jen o cestě k ráji snili