Báseň - díla

Přihlášení

Registrujte se

0 1 (Počet hlasů: 0)

Autorka: Evelína Kolářová

PÁTÝ V ŘADĚ

„Je jako Jupiter. Z dálky mohutný, ve skutečnosti jen velká koule plná plynu.“

Největší ze Sluneční soustavy,
ukusuje její nezanedbatelnou část
a vysává jistý podíl její gravitace.
Jak k tomu přijdou ostatní planety?


TROCHU MORITURI DO TVÉHO SALUTANT

Ze všech stran: Hannibal ante portas
Mé morituri tvému salutant a božský revolver zazní nocí
Hlasitěji než miliarda světlušek se prodíráme černí padlých hvězd
Damokles nás ani nijak zvlášť nezaujal
Allea acta
kočárky, holubinky, veverky
To vše doplňuje střípky mozaiky našeho Rubikonu
Zasychající asfalt, revolver v doutnavé nečinnosti ticha po bouři
Mačkání spouští a hlavolamy
Pandora otevřela skříňku
Proč bychom nemohli my
Společně ubírat se cestou
Symbiózy barikád a trikolory
Cestou absolutně odsuzující nečinění


V LESE

V lese na Slovensku, žijíce v dřevěném srubu bychom lovili veverky.
Jenže já houby nejím a s veverkami bych raději založila lesní sbor.
Ty houby také nemusíš, když někde jsou, tak je ale dokážeš strávit. Mohlo by tě nasytit teoreticky i něco jako holubinka.
Venku teplota blížící se k bodu mrazu a já už na cestě domů potkala dva kočárky.
Památný strom vyvrátil silný vítr vanoucí ze severu a nám před domem právě vyasfaltovali.
Toho stromu je nám líto a na příjezdové cestě u nás na kopečku rostou houby.
Asfalt položili během jednoho dne a někomu asi vypadla holubinka z košíku cestou z hub, přemýšlím, jestli je jedlá, ale na to už je asi pozdě.
Ani jeden houby nemusíme.
Ty je nemusíš, ale když se někde vyskytnou, tak to přežiješ.
Třeba v lese na Slovensku u dřevěného obydlí, které bychom obývali.