Autor: Marie Tobiášová
Večernice
V příběhu mém podél lesa
Měsíční svit shůry klesá
O hladinu vod se tříští
Včerejší, dnešní i noc příští
A vrací se skrz temný vjezd
Do modře v podobě hvězd
Ptáci noční písně pějí
Ve vánku se stromy chvějí
Sedáváš tu u jezera,
Zítra, dnes a také včera
Čekáš, čekáš, čekáš stál
Tam kde jiný by se bál
Vítr ostrý jako břitva
Měsíce s tmou vládne bitva
Tobě však připadaj směšní
Včera, zítra i v noc dnešní
Ty jen čekáš v chladném vánku
Snad od anděla na pozvánku
Ptám se dívko, proč tu sedíš
Proč na hvězdy smutně hledíš
Proč tu jsi, však nejsi zdejší
Zítra, dnes i noc včerejší
Proč tu dívko sedáváš
Proč pozor si nedáváš
Ptám se dívko, ptám se vás
Odpověz, pokud máš hlas
Všude každý tě uvítá
Včera, dnes a také zítra
Proč se plížíš na jezero
Pokaždé jen když je šero
Proč ráno vždy odcházíš
Proč v myšlenkách mě provázíš
Proč neděsí tě temný les
Včera, zítra, také dnes
Nečekej tu na rytíře
Tma tě lapí do své mříže
Tma chce lapit tě v své síti
Prchej, pokud chceš dál žíti
V modři zdusit chtěj tvůj jas
Včera, dneska, zítra zas
Na křehkém těle bílý šat
Tvoji krásu nechá znát
Sedíš tam tak nehnutě
Neutop se v temnotě
Kéž bych byla smělejší
Včera, dnes, v noc zítřejší
Světlo tvé je potravou
Pro černotu modravou
Klidně oblohou se plaví
Z moře tmy mě šťastně zdraví
Není nutná má pomoc
Včera, zítra, v dnešní noc
Temnota 'ni věčné časy
Večernici neuhasí
---
Astronaut
Do vesmíru hvězdám vstříc
Jaké to je můžu říct
Létat kolem, nemít váhu
Zraky píti mléčnou dráhu
Temné sklo mi kryje líc
Boty šlapou na Měsíc
Domů dálka převeliká
Malý však krok pro člověka
Všude kolem prázdno leží
Pro mě ale čas stál běží
Z dáli září hvězdný třpyt
Kéž bych k nim blíž mohl být
Záhadné jsou, smutné přeci
Na zemi jsme jako v kleci
Ač na dosah mám hvězdné nebe
Myslet mohu jen na tebe
---
Země
Matko stará jak čas sám
Po věky‘s nám panovala
Život jsi nám darovala
Účel tvůj nám není znám
Proč jsme vlastně tady?
Kdo si s tím ví rady?
Krev tvoji my požíváme
Je naší krví vlastní
Dík tobě jsme šťastní
Díky tobě přežíváme
Tvé tělo dává obživu
Dík tobě jsme naživu
Díky tobě známe lásku
Díky tobě známe strach
A i když změním se v prach
I když na líci mám vrásku
Vděčná budu na věčnosti
Za prožité maličkosti
Lidé ale znají pýchu
Podkosí si vlastní nohy
Jed vypustí do oblohy
Je to skoro k smíchu
Jsme však rádi, že tě máme
Slibuji, dluh vyrovnáme
Slibuji, přichází změny
Nastolíme lepší řád
Už nepálit, pouze hřát
Tvé činy budou odměněny
Udržíme v pořádku
Tvoji rajskou zahrádku
Jednou skončí všechny války
Pohasnou ty zrádné moci
Tak zahal se do pláště noci
Píseň lásky hraje z dálky
Utichnou i zkázné stroje
Tak dobrou noc, matko moje
---