Autor: Anežka Skálová
ŽAL
Žal je jako dům,
ve kterém židle zapomněly jak nás podepřít,
kliky, jak nám dveře otevřít,
okna, jak vpustit slunce svit,
lustr, jak nám místnost osvětlit.
Žal je jako dům,
který se zahrabe pod zem,
zatímco on sní o ní a ona o něm,
který se zvedne - a pryč odejde,
když někdo řekne si, že vejde,
který se rozplyne v tom nejmenším vánku,
když jej někdo zakreslí do městského plánku.
Žal je jako dům,
kde dveře nelze otevřít,
kde voda nezmrzne a nebude vřít,
kde v noci z okna hvězdy nevidíš,
kde necítíš tvrdé dřevo ani měkký plyš,
kde dveře nepustí tě dovnitř ani ven,
kde plyne život v mlze jako sen,
kde básník své verše běžet nechá,
kde před deštěm či bouřkou nechrání střecha,
kde život schoval se do temné sluje.
Žal je jako dům,
který neexistuje.
SKRYTÁ ZAHRADA
Je to zahrada
Kde je brána z obav kovaná
Kde zdi se drolí jako čas
Kde jezírko slz drží hráz
Ale ta zahrada, ta je schovaná
Je to mýtina
Kde místo vzduchu dýcháš přání
Kde bouře i požár spolu mohou žít
Kde vše je víc a je i klid
Tady je i ticho zbraní
Je to palouk
Kde na spadané ovoce padá prach
Kde počasí jezdí na kolotoči
Kde každý by snad radši zavřel oči
Místní květiny vadnou ve vázách
A je tam strom
A je starý a polámaný
A je sám, čelí tam jiným
(V horkém dni je sám sobě stinným)
Ten strom, kdyby mohl, válčí se slzami
No a to jsi ty
Zahrada, palouk, strom i mýtina
Možná jsi mlha, možná květina
Možná teprve hledáš, od rána do setmění
Ale možná (kdo ví?)
Možná to zvláštní místo ani není
ŠKOLNÍ ŘÁD OD A DO Z
Akceptovat užitečné učitele pokyny
Buď zticha při hlášení, ať znáš všechny noviny
Citlivé učitele netrap a nemuč
Dobré známky chceš? Jen se to nauč!
Eliminuj poznámky - co si nadrobíš, to sníš
Flákej se ne ve výuce (o přestávce smíš)
Garance noční můry, zvlášť když máš trému
Hodný a vstřícný buď k okolí svému
Inteligenci se aspoň předstírat snaž
Jestli chceš být drzý, pečlivě to zvaž
Krokem se pohybuj - jak chodí chodec
Letargie zakázána než zazvoní zvonec
Mobil snad raději doma nech
Neskutečnou váhu nos na zádech
Omez emigraci z výuky ven na chodbu
Přestože žádáš rovnost, bratrství a svobodu
Rozumět zkus co je to páka
Stokrát nic může umořit žáka
Ticho buď a zájem předstírej
Už jde? Radši se podívej!
Vchází-li, tak hlas svůj ztiš
Zívni si a uvidíš…