Autor: Matouš Dvořák
BALADA O ATLANTIDĚ
v amforách hliněných sledi se skrývají
z kamene Poseidón, trojzubec zářící
podmořské stříbro dál ve svatém spí háji
popěvkem sirény s úsměvem na líci
poklady ukryté v hlubinách hlídají
do truhel zlatavých co plné achátů
prsteny mořských pan s přívěšky z granátů
pohřbeny navěky nádherou se tají
za sloupy hrdiny Hérakla s palicí
z pověstných mýtických i antických bájí
děravé triéry jimž plachty nevlají
dva prázdné trůny tam kde dříve státníci
krabi si klepety kostkami vrhají
murény s cípaly vrhcáby hrající
nápisy ze staveb pomalu padají
tržiště se šperky rubíny garnátů
schováno zlovůli orličích pařátů
jen matné odlesky světla se míhají
v jeskyni Platóna s plameny ve svíci
z pověstných mýtických i antických bájí
průzračné bubliny k hladině stoupají
okolo provázku rybáře s pramicí
paprsky sluneční klidně se houpají
kde Solón moudrý sám v Egypt se plavící
tajemství střežící neslyšně prchají
křížíce plovoucích pletených špagátů
míjíce oblaka s ploutvemi candátů
k bílým těm břehům kde tradičně dozrají
nasládlé broskvoně od jara rašící
z pověstných mýtických i antických bájí
schované v představě potichu dýchají
zalité vodami v mé tužce na špici
z příběhů postavy na papír se vsají
Kleitó co mrtvé kdys skutečně žijící
z pověstných mýtických i antických bájí
---
SOCHY V DEŠTI
ulice od mlhy halí se do dýmu
kopyta bílá k nebi kůň vzpíná
krůpěje snáší se u cesty do prachu
leskne se mramor, déšť po něm vzlíná
prastará agóna v hřebcově tváři lpí
bitevní vřava o svaté chrámy
žulové fasády kouřové závoje
obličej jezdce zdobený šrámy
kráčící dusno a na dlažbě kamenné
kašna vlhká vyschlá oprýskaná
ve zbroji rytíř zde tramvajím vzdává hold
jest prachbídný úděl velikána
v empíru střechy a bezkřídlé chrliče
lačnící jejich zubaté tlamy
kroucené okapy, fiály špičaté
vysoko tyčí se nad sochami
na kříži spasitel ústa má zkřivená
před sloupem morovým radostně lká
koruna trnitá padá mu do čela
myšlenky hluboké, srdce mělká
---
NA DNĚ MOŘSKÉM
obraz medúz vznášících se
- stůl dřevěný psací
na dně mořském v písku leží
- skříňka malá hrací
balerína točící se
- píseň tklivou zpívá
Rimbaudeův opilý koráb
- v jehož nitru snívá
revolver rzící Verlaineův
- prach nasáklý střelný
v zápěstí díru prostřelil
- přítel pravý věrný
v šuplíku pak stará dýmka
- do soli se noří
i Gellnerův plný pohár
- pln vína všech moří
pohádkáři, mořeplavci
kdož se svou bárkou holedbá
aniž by zřel světa krásy
žraloci a jiní dravci
paryby a mořští savci
jenž své štěstí si nehledá
smrt svou najde mezi řasy
o vesla už přišli starci
jak škeble perly držíce
- tu Edgar Allan Poe
v ruce z pláže písek svírá
- obklopen věčnou tmou
sépiový zastřel inkoust
- Mallarmého labuť
básníkovi hejno rybí
- skládá hvězdy na hruď
cár papíru rozmáčený
- z chaluhových zahrad
testament se rozpouštící
- Villonových balad
nechť Beaudelaireovy květy zla
- měnivše se v korál
přitom s klauny vraku pějí
- oceánský chorál
dobrodruzi, mořeplavci
kdož správně plachtu napíná
aby uzřel světa krásy
korýši a býložravci
koníci a mořští savci
jež oslovila Marína
v moři širém dojde spásy
hrdinové na podstavci